Mostecký rodák a absolvent činoherní režie na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Za své stěžejní pedagogy považuje Zbyňka Srbu (režisér neodmyslitelně spjatý s Městským divadlem v Mostě), Josefa Kovalčuka (HaDivadlo, Husa na provázku, Národní divadlo) a Matěje T. Růžičku (Divadlo v 7 a půl). Během studia založil divadlo KočéBR, prostřednictvím jehož inscenací a pamětí místa inspirovaných festivalů (Velkolhotecké divadelní rejžování) prozkoumával principy lidového a pouličního divadla a lidových tradic. V letech 2010 až 2015 s KočéBRem a jeho pouličními inscenacemi kočoval po vsích na Českomoravské vrchovině, v Turecku, jižním Španělsku či Maroku (projekt KočéBRování). Dále se profesně profiloval prací pro různá divadla nezávislá, studiová (Divadlo Feste: Hodní, zlí & dotovaní, Divadlo II. Pád: Brno Bezhlavě!, Studio Paradox: Diagnóza Hamlet aj.) i jiná (Divadlo Tramtarie Olomouc: Marlboro Men Evangelium). Současně se věnoval i pedagogické praxi – ať už v rámci rolí odborného porotce na amatérských divadelních přehlídkách, vedoucího workshopů či doktoranda na Divadelní fakultě JAMU, kde rovněž publikoval několik studií o svém divadelním počínání.
Od roku 2019 se nechává rád zaměstnávat v sociálních službách – jako pracovník přímé péče či v současnosti jako vedoucí komunitního domova pro lidi s poruchou autistického spektra v pražských Stodůlkách.
V mosteckém divadle od roku 2022 režíroval pět inscenací. Pro Divadlo rozmanitostí připravil oceňovanou inscenaci Don Quijote (2022), poetický Betlém podle J. A. Pitínského (2023) a takřka hororovou variaci na Erbenovu Kytici (2024). V mostecké činohře zrežíroval ve vlastní dramatizaci inscenaci podle povídek Bohumila Hrabala Krasosmutnění (2024) a ve spolupráci s dramaturgem Martinem Macháčkem Havlovu Audienci (2025).